Žijou jedni na úkor druhých?

  Jaký je rozdíl mezi Italskou mafií, komunisty v Číně, českými politiky ze zavedených stran, církevními hodnostáři, náboženskými fanatiky atd. Není svět ve slepé uličce? Je čas na změnu? Rozčiluje se pan Babiš oprávněně, když je mu trapně za "naše" politiky?

  Jako by se svět opravdu globalizoval se vším všudy. Celý lidský rod, ať je z jakéhokoli koutu planety jakoby se rozdělil na dvě skupiny. Jedni žijí v chudobě a pracují a druzí vysávají ty první. Zajímavé je, že ti druzí žijí v bohatství většinou téměř pohádkovém a jejich devizou je pouze bezostyšnost a bezcitnost. Samozřejmě jsou i různé jiné skupiny, například ti, kteří se snaží pomáhat těm nejubožejším a to z pozice, kde mají jen o málo víc. Ještě neztratili ten pojem lidskosti.

  Když sleduji dění na Ukrajině a k tomu si přidám vše, co o Ukrajincích slýchám u nás, protože jich tu pracuje opravdu hodně a snad načerno a to už léta, nedivím se proruským separatistům, že bojují. Zřejmě hůř už být nemůže. Oligarchové zaškrtili úplně všechno. V zemi vládnou "úředníci" a velká většina peněz jde na úplatky.  Ukrajinky pracovaly i u nás ve firmě a "vodil" je tam mafián, který za ně inkasoval výplaty, z nichž jim odsypával skutečně jen zlomek. Sám jezdil samozřejmě v luxusním voze s obrovskou spotřebou. Ale i on to pak odevzdával těm vyšším, kteří jej ovládali pomocí násilí. Buď budeš dělat tu špinavou práci a budeš se mít dobře nebo budeš mít pochybnosti a seš dole mezi těma nejubožejšíma než řekneš "švec" a nebo nejsi vůbec. Prostě tě zabijeme. Dělnice z Ukrajiny pak pracovali načerno v různě prodloužených směnách "mizely", aby je nekontrolovala cizinecká policie. Peníze pak inkasovali vlastně titíž a to nekřesťanské, za ubytování. A když se jednou za čas vracely na Ukrajinu k rodině, aby jim dovezly nějakou pomoc, ukrývaly peníze, které si vyměnily za tvrdší měnu porůznu, jinak je obrali ukrajinští celníci opět formou úplatků. Ukrajinští muži, jak jsem tak slýchávala, byli buď mafiáni, kteří inkasovali výpalné, nebo ti nejubožejší dělníci na stavbách, kteří když vybočili ze zaběhlé rutiny, prostě zmizeli. 

 Když to porovnám se seriálem Chobotnice, jaký je rozdíl mezi Italskou mafií a tou Ukrajinskou? Další oblast - Čína. Tady se vše děje pod hlavičkou Komunistické strany. Novodobí otroci fungují tak, že výdělečně schopní pracují ve městech doslova od nevidím do nevidím, aby pak jednou do roka spatřili své rodiče a děti, které celý rok podporují, protože jinak by zemřeli hlady všichni. Neskutečná chudoba kam oko dohlédne. Proti tomu miliony,  které inkasují otrokáři. Šeptá se, že pokud se v Číně chce někomu stávkovat, je to celkem krátkodobá záležitost. Vyřídí to jednotka se samopaly a je klid. 

  Při pohřbu Nelsona Mandeli v Africe, kam se sjela zase ona "smetánka" se při přímém přenosu také prosáklo, že jsou zde lidé chudí, jejichž výsledky práce si rozdělí právě ta rádoby smetánka a chudí jsou udržováni v chudobě když ne silou, tak úplatky, kam se hnou a musí je dát, aby vůbec přežili.

No a u nás? Všechno jakoby takový lehký odvar. Vše pochází, co se týká těchto praktik, víceméně z Evropy. Ať to byli dobyvatelé z říše Římské až po již zmíněnou mafii Italskou, Španělští mořeplavci, kteří společně s Angličany a Francouzi kolonizovali ostatní světadíly a usadili se v nich jako ti bohatí s vytříbeným vkusem a stylem života, ovšem na úkor těch původních obyvatel. A dřívější dobyvatelské války nahradily praktiky stejně kruté. Cena života těch chudých je mizivá. Jsou jich miliony a jsou plně závislý, protože si sami nedokáží pomoci.

Ale svět se vyvíjí dál a kupodivu je to skutečně informace neboli informovanost a vzdělání, co lidstvo dělí na ty co pracují a na ty, co z jejich práce bohatě žijí. Dnes se dozvíme snad téměř okamžitě, že na Ukrajině sestřelili civilní letadlo a zemřelo téměř tři sta nevinných lidí, zemětřesení, války, tornáda, zřícení špatně postavených budov, kde samozřejmě zemřeli takřka bezejmenní otroci a tak dále. Stačí jen sledovat čtyřiadvacítku a v tom proužku dole denně stovky a tisíce mrtvých.

 Další mafie jsou církve a nejhorší je ta křesťanská. Opět skupinka vyvolených ovládá masu těch poslušných a pracovitých a hlavně těch nejubožejších chudých. A Bůh se na to všechno dívá. Mají ho plná ústa a pomocí slov a různě zavádějících informací žijí v přepychu. Samozřejmě jen ta úzká skupina, která se vypracovala z těch malých služebníků božích na všelijaké kardinály a tak. Vlastně každá myšlenka se zvrtne stejně. Na začátku je snaha pomoci a pak ono zatemnění mysli, jakmile někdo čichne k větším penězům. Pak už je ve službách mamonu a jeho počínání je zcela opačné.

Multikulturalizmus, zaklínadlo poslední doby a je to zase o tom, jak ovládat dav pomocí fámy a informace, která se zakládá za stejným účelem - ovládnout masy.

 Vypadá to, že vše je o jistém nastavení mysli. Jedni jsou naprogramováni tak, že jsou chudí a ubozí a není cesta ven. Druzí, že jsou předurčeni vládnout a žít v přepychu.

Bůh stvořil Zemi a dal ji člověku do užívání. A dal mu také svobodnou vůli, aby byl soběstačný a i on, člověk, tvořil a radoval se z tvoření. Jsou místa na zemi, kde lidé žijí v souladu s přírodou. Vlastně každý člověk má stejné základní potřeby, ale pak má ty vyšší a ty už dělají ty rozdíly. Aby je ten schopnější ukojil, musí ovládnout ty méně schopné. Začne jim tedy ty základní potřeby všelijak krátit, znemožňovat až do té míry, že rozhoduje o životě jako takovém a už se nese nahoru na vlně přepychu. Ale také jako nelidský tyran. Má tohle budoucnost? Nemá, už je nás moc, těch, kteří přemýšlí a hledají lepší cestu. Jsme ve slepé uličce, kam se podíváme. Vše naráží. Už vlastně ani nevládne materiál, ale virtualita. A to vše pomocí informace a hlavně sklonům člověka a myslím, že právě mužské vlastnosti, které nekorigují ženy nás vehnaly do takových konců. Pravidla "mužského světa" jsou nelidská, bezcitná, ovládající a krutá. A jak takový vývoj udržet? No přece vyhlašovat různé žebříčky. Nejbohatší člověk planety, nejlepší tenista, hokejista, vědec, horolezec, umělec. Prostě předvádět se, abych se umístil, aby se o mně vědělo, abych zanechal stopu. A k čemu to je? Snaží se udělat dojem na lidi, na kterých jim vlastně nezáleží a získat to, co jim vlastně k ničemu není, ale mají to a patří proto k těm "lepším lidem". Nakonec zjistí, že jim to žádný požitek nepřináší, protože nemají čas si to užít. Jejich mysl je nastavená na to dobývání a ne na to, jak s tím naložit tak, aby člověk cítil to prchavé štěstí. Ten úžasný pocit bezpečí, harmonie, klidu, sounáležitosti... . A ono je naopak vlastně hryže vlastní svědomí. Co je to vlastně to SVĚDOMÍ??? Není to ta částečka Boha, která je v každém z nás? A co když někomu pomůžeme, zachráníme život nebo jen ulehčíme trápení? Jako by nás někdo hladil po duši. Ten úžasnej nádhernej pocit, co to je?

  Abych se vrátila k té naší smetánce. Jejich způsoby a metody, které předvádí například v Parlamentu. O čem to je? Řekla bych o trapnosti. Mnohdy skutečně co předvádí ta rádoby "rada starších- moudrých", to je soudnému člověku opravdu trapně. A i to je nastavení mysli. Kdyby v těch debatách se sledoval cíl, pro který tam ti "moudří" jsou a nebyla to snaha jen udržet si ten přepych jako standard, pak by to nebylo tak trapné. Protože Pravda nakonec zvítězí a všechna to omáčka kolem, to maskovací tlachání s rádoby ušlechtilou myšlenku a bohabojnou srdnatostí jít za vyšším posláním nakonec stejně splaskne a zbyde jen trapnost. Člověk sám se stydí, ale pak vidí kolegy a vzájemně se podepřou a jede se dál. Vždyť oni to vidí stejně, tak nejsem trapnej jen já a musím takhle dál hrát, protože oni dělají totéž. Možná, kdyby politici meditovali, nebo-li snažili se procítit své vlastní chování a posoudit jej sami v sobě, zda se sami sobě mohou podívat do očí bez toho, aby je podobně postižený kolega držel za ruku a ujišťoval, že to dělají správně a v zájmu "všech lidí", kdo ví, třeba by ta jejich moudrost, kterou zadupali ve službách mamonu a obecného povědomí o své důležitosti nakonec zvítězila a oni by se začali chovat jako rozumné bytosti. Ale tuhle pohádku si můžeme vyprávět leda před usnutím.